2Sa 12 | CzeCSP | STEP | Hospodin poslal k Davidovi Nátana. Přišel k němu a řekl mu: V jednom městě byli dva muži; jeden bohatý a druhý chudý.

‏ 2 Samuel 12

Nátan napomíná Davida

1 Hospodin poslal k Davidovi Nátana. ^▼▼7,2 Přišel k němu a řekl mu: V jednom městě byli dva muži; jeden bohatý a druhý ^{▼▼h.: jeden; Ex 25,33p} chudý. 2 Bohatý ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl velmi mnoho ovcí ^{▼▼n.: bravu} a skotu. 3 Chudý neměl nic než jen jednu malou ovečku, kterou koupil. Živil ji, vyrůstala u něho spolu s jeho syny. Jídala jeho sousto chleba, pila z jeho poháru a spávala v jeho klíně. ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}Měl ji jako dceru. 4 Nějaký pocestný ^{▼▼n : návštěník / host} přišel k bohatému muži, ale tomu bylo líto vzít ze svých ovcí či ze svého skotu a připravit ^{▼▼Neh 5,18; h.: učinit} ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}poutníkovi, ^{▼▼Sd 19,17} který k němu přišel. Tak vzal ovečku chudého muže a ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravil ji muži, který k němu přišel. 5 David proti tomu muži velice ⌈vzplál hněvem⌉ ^{▼▼1S 11,6} a řekl Nátanovi: Jakože živ je Hospodin, muž, který to spáchal, je ⌈synem smrti.⌉ ^{▼▼1S 20,31} 6 A tu ovečku nahradí čtyřnásobně ^{▼▼Ex 21,37; L 19,8} za to, že ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}toto ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchal, a protože neměl soucit. ^▼▼21,7 7 Nátan Davidovi řekl: Ty jsi ten muž! ^{▼▼srv. 1Kr 20,40.42} Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal ^{▼▼1S 16,12} za krále nad Izraelem. Já jsem tě vysvobodil ^{▼▼1S 26,24} ze Saulovy ruky. 8 Dal jsem ti dům tvého pána a ženy tvého pána do tvého klína. Dal jsem ti dům izraelský a judský. A kdyby to bylo málo, přidal bych ti to či ono. 9 ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a spáchal jsi ⌈zlo v jeho ^{▼▼dle K; Q: mých} očích?⌉ ^{▼▼n.: co se mu nelíbí; 1Kr 15,5} Chetejce Urijáše jsi zabil mečem a jeho manželku sis vzal za ženu; zabil jsi ho mečem synů Amónových. 10 Nyní se meč navždy neodvrátí ^{▼▼[tři Davidovi synové skončili násilnou smrtí: Amnón (13,28n), Abšalóm (18,14) a Adónijáš (1Kr 2,25)]} od tvého domu za to, že jsi mnou pohrdl ^{▼▼1S 10,19v; 15,23v} a vzal sis manželku Chetejce Urijáše, aby byla tvou ženou.

11 Toto praví Hospodin: Hle, já dám povstat proti tobě zlu z tvého domu. ^{▼▼15,1—15} Před tvýma očima vezmu tvé ženy ^▼▼16,21 a dám je tvému bližnímu. Bude s tvými ženami spát ⌈za denního světla.⌉ ^{▼▼h.: před očima tohoto slunce; n : bílého dne} 12 Ty jsi to sice ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchal tajně, já však ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to učiním před celým Izraelem a ⌈za denního světla.⌉ ^{▼▼h.: před sluncem}

13 David řekl Nátanovi: Zhřešil ^{▼▼24,10; 1S 15,24} jsem proti Hospodinu. Nátan Davidovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Hospodin také odňal tvůj hřích, nezemřeš. 14 Ovšem protože ^{▼▼tiqqúné sóferím, písařské opravy [např. Jr 2,11]}⌈jsi touto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věcí ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}tolik znevážil Hospodina,⌉ ^{▼▼n.: dal Hospodinovým nepřátelům důvod k opovržení; TM.: opovrhl H. nepřáteli; srv. 1S 25,22} syn, který se ti narodí, ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě zemře. 15 Pak Nátan ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů. Hospodin postihl ^{▼▼1S 25,38; 26,10} dítě, které porodila Urijášova žena Davidovi, takže těžce ^{▼▼Jr 17,9} onemocnělo. 16 David ⌈hledal Boha kvůli tomu chlapci.⌉ ^{▼▼n : se za toho chlapce modlil k Bohu; srv. 2Pa 20,3; Jr 29,13; Da 9,3} Postil se, ^{▼▼h.: + postem; Ž 69,11; Ezd 8,21} ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel, ⌈ulehl a spal⌉ ^{▼▼n.: zůstával přes noc spát} na zemi. ^▼▼13,31 17 Starší jeho domu k němu přistoupili, aby ho zvedli ze země, ale nechtěl, ani s nimi nepojedl ^▼▼3,35 ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm. 18 Sedmého dne se stalo, že dítě zemřelo. Davidovi otroci se báli mu oznámit, že dítě zemřelo. Říkali: Když bylo dítě naživu, přemlouvali jsme ho, a ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}neuposlechl nás. Jak bychom mu mohli říct, že dítě zemřelo? Mohl by učinit něco zlého. 19 David však viděl, že jeho otroci si něco šeptali, a pochopil, ^{▼▼1S 3,8} že dítě zemřelo. Proto se David svých otroků ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Dítě zemřelo? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli: Zemřelo. 20 Nato David vstal ze země, umyl se, pomazal se olejem ^▼▼14,2 a vyměnil si ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oděv. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Šel do Hospodinova domu a poklonil ^{▼▼1S 1,3p} se. Pak přišel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů, a když požádal, předložili mu ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm a pojedl. 21 Jeho otroci se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptali: ⌈Co má znamenat ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to, co⌉ ^{▼▼h.: Co je ta věc, kterou; srv. Neh 2,19; Sd 8,1} jsi učinil? Když ^{▼▼dle Tg, Pš a Vul; TM: Kvůli dítěti; srv. v. 22} bylo dítě naživu, postil ses a plakal, a jakmile dítě zemře, vstaneš a pojíš ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm. 22 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Když bylo dítě naživu, postil jsem se a plakal, protože jsem si říkal: Kdo ví, ^{▼▼Jon 3,9; Kaz 2,19} snad se nade mnou Hospodin slituje a dítě bude žít. 23 Nyní zemřelo. Nač bych se měl postit? Což ho mohu zase přivést zpět? Já půjdu k němu, ale ono se ke mně nevrátí. 24 David potěšil svou ženu Bat–šebu, vešel k ní a spal s ní. Porodila syna a pojmenoval ^{▼▼n. dle Q: pojmenovala} ho Šalomoun. Hospodin si ho zamiloval 25 a vzkázal ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}po proroku Nátanovi, aby ho pojmenoval Jedidjáš, ^{▼▼tj. Hospodinův miláček} kvůli Hospodinu.

26 Jóab bojoval proti Rabě synů Amónových a královské město dobyl. 27 Jóab poslal k Davidovi posly se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Bojoval jsem proti Rabě a již jsem dobyl ⌈Vodní město.⌉ ^{▼▼n.: městské vodní zdroje; [evidentně část města, buď nazvaná podle vody, nebo zásobující město vodou]} 28 Nyní shromáždi zbytek lidu, utáboř se proti městu a dobuď ho. Jinak dobudu město já a bude nazváno mým jménem. 29 David shromáždil všechen lid a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vytáhl k Rabě. Bojoval proti ní a dobyl ji. 30 Korunu ⌈jejich krále⌉ ^{▼▼[část ř. tradice rozumí h. malkam jako Milkóm (jméno amón. boha — srv. Jr 49,1.3; 1Kr 11,5)]} vzal z jeho hlavy -- vážila talent ^{▼▼[tj. asi 30 kg]; 1Kr 9,14p} zlata a byl na ní drahokam -- a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}spočinula na Davidově hlavě. Vynesl z města velmi mnoho kořisti. 31 Lid, který byl v něm, vyvedl a ustanovil, aby pracovali s pilou, železnými špičáky a železnými sekyrami, a přivedl je do cihelny. Tak ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednal se všemi městy synů Amónových. David a všechen lid se pak vrátil do Jeruzaléma.