Deuteronomy 24
1Jestliže si muž vezme ženu, bude jejím manželem, ale pak se stane, že nenalezne milost ▼▼n : přízeň; Sd 6,17; Rt 2,2; 1S 1,18*
v jeho očích, protože u ní našel nějakou hanebnost, ▼▼h.: nahotu věci; srv. Mt 5,31; 19,7—9
napíše jí rozlukový ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
lístek, dá jí ▼▼h.: do její ruky; srv. 1S 21,4
ho a propustí ji ze svého domu. 2 ▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
Odejde z jeho domu, půjde a bude patřit jinému muži. 3Když ji ten poslední ▼▼n : druhý
muž začne nenávidět, napíše jí rozlukový ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
lístek, dá jí ▼▼h.: do její ruky; srv. 1S 21,4
ho a propustí ji ze svého domu, anebo jestliže ten poslední muž, který si ji vzal za ženu, zemře, 4její první manžel, ▼▼2S 11,26p
který ji propustil, si ji nesmí ▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
znovu vzít, aby byla jeho ženou, poté, co byla poskvrněna. Byla by to ohavnost ▼▼22,5; 25,16*
▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem. Neuvaluj hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. 5Jestliže ⌈se muž nově ožení,⌉ ▼▼h.: si vezme novou ženu; tj. čerstvě se ožení
ať ▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
netáhne s armádou a ⌈není mu vůbec ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
nic uloženo.⌉ ▼▼n.: není naprosto ničím pověřen; h.: nepřijde na něj žádná věc
Na jeden rok ať je volný pro svůj dům ▼▼n.: domácnost
a ⌈dělá radost své ženě,⌉ ▼▼dle TM; Pš, Tg: raduje se se svou ženou; srv. Př 29,3
kterou si vzal. 6Nikdo ať nebere do zástavy ruční mlýnek ▼▼Jr 25,10
ani vrchní mlýnský kámen, ▼▼Sd 9,53
neboť ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
by vzal do zástavy ▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
život. 7Jestliže bude ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
někdo dopaden, že ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
ukradl ▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
někoho ze svých bratří, ze synů Izraele, krutě ▼▼21,14
s ním zacházel nebo ho prodal, takový zloděj ať zemře. Tak ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vyhlaď zlo ze svého středu. 8Při ráně malomocenství se ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
měj ▼▼23,10*
na pozoru, abys pečlivě ▼▼h.: velmi; Ž 119,4
zachovával a ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
plnil všechno, co vás budou lévijští kněží učit. Jak jsem jim přikázal, tak to ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
zachovávejte ▼▼19,9
a ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
plňte. 9 ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
Pamatuj ▼▼16,12; 25,17
na to, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjamě ▼▼Nu 12,10—15
po cestě, když jste vyšli z Egypta. 10Když půjčuješ ▼▼15,6
svému bližnímu na dluh, ▼▼Př 22,26
nevcházej do jeho domu, abys vzal ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
zástavu. 11 ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Stůj venku a muž, kterému půjčuješ, ať ti ▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
přinese zástavu ven. 12Ale jestliže je to chudý ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
člověk, nechoď spát s ▼▼h.: v …; míněn asi plášť, který nemá použít pro vlastní potřebu; srv. v. 13
jeho zástavou. 13 ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
Jistě mu zástavu po ▼▼16,6; 1Kr 22,36
západu slunce ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vrať, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. A ⌈tobě to bude ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem, tvým Bohem, počteno za spravedlnost.⌉ ▼▼n.: Ty budeš mít spravedlivý čin před H.; Ez 18,24
14Neutlačuj najatého ▼▼15,18
dělníka, ⌈chudého a nuzného⌉ ▼▼15,11; Ž 35,10!; Př 31,9; Jr 22,16; Iz 25,4; (v StS je časté spojení těchto dvou výrazů)
ze svých bratří ani příchozího, který je ve tvé zemi, ve tvých branách. 15V týž ▼▼h.: jeho
den mu ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
dej jeho mzdu, ▼▼Jr 22,13
ať nad ní nezapadne ▼▼Ef 4,26
slunce, protože je chudý a ⌈pozvedá k ní svou duši.⌉ ▼▼n : velmi po ní touží
Ať nevolá proti tobě k Hospodinu a ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
nedopadne na tebe trest za hřích. ▼▼15,9p
16Ať nejsou usmrceni otcové ▼▼Jr 31,29n; Ez 18,20
za syny a synové ať nejsou usmrceni za otce. ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
Každý ať je ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
usmrcen za svůj hřích. 17Nepřevracej ▼▼16,19
právo příchozího a sirotka, neber do zástavy oděv vdovy. 18 ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Pamatuj, že jsi byl otrokem v Egyptě a Hospodin, tvůj Bůh, tě odtamtud vykoupil. Proto ti přikazuji, abys toto ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
plnil. 19Když budeš sklízet svou žeň na ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
poli a zapomeneš na poli snop, nevracej se, abys ho vzal. Bude ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
patřit příchozímu, sirotkovi a vdově, ▼▼Rt 2,1—13
aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ▼▼15,10; 16,15!; 23,21
při všem díle tvých rukou. 20Když budeš srážet svou olivu, ⌈neprohlížej po sobě větve.⌉ ▼▼n.: nesrážej ji za sebou holí; nechoď po druhé; $
To bude ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
patřit příchozímu, sirotkovi a vdově. 21Když budeš sbírat víno ze své vinice, nepaběrkuj po sobě. To bude ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
patřit příchozímu, sirotkovi a vdově. 22Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi. Proto ti přikazuji, abys ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
plnil toto slovo.
Copyright information for
CzeCSP