Deuteronomy 25
1Když nastane spor mezi muži, přistoupí k soudu a soudci jim zjednají právo, ať spravedlivého prohlásí za spravedlivého a ničemu prohlásí vinným. 2I stane se, jestliže ⌈si ničema zaslouží rány,⌉ ▼▼h.: je … synem bití; srv. Př 17,10
▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
soudce ho nechá lehnout a bude ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před ním bit podle své ničemnosti ⌈patřičným počtem ran.⌉ ▼▼n.: za počítání; h.: s počtem
3⌈Může dostat čtyřicet ran,⌉ ▼▼h.: Čtyřiceti ho zbije
ne více; ať ⌈nedostane více ran než⌉ ▼▼h.: nepokračuje bít ho nad
tyto, příliš mnoho ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
ran, jinak by byl tvůj bratr ve tvých očích zlehčen. ▼▼n.: znevážen; Př 12,9
4Nedávej náhubek býku, když mlátí. ▼▼//1K 9,9
5Když budou bratři bydlet pospolu, jeden z nich zemře a nemá syna, ať se žena zemřelého ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
nevdá ▼▼Gn 38,8n; Rt 4,5nn
mimo rodinu, za cizího muže. Ať k ní vejde ▼▼22,13
její švagr, vezme si ji za ženu a splní vůči ní švagrovskou ▼▼[zvaná též levirátní podle latinského levir = švagr]
povinnost. 6I stane se, že prvorozený, kterého porodí, ⌈dá povstat jménu⌉ ▼▼n : ponese jméno
jeho zemřelého bratra, aby nebylo vymazáno jeho jméno z Izraele. 7Jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, ať vystoupí jeho švagrová do brány ▼▼21,19p
ke starším a řekne: Můj švagr odmítá dát povstat jménu svého bratra v Izraeli, nechce vůči mně splnit švagrovskou povinnost. 8Starší jeho města ho zavolají a promluví s ním. Jestliže si bude stát na svém a řekne: Nechci si ji vzít, 9ať k němu jeho švagrová před očima starších přistoupí, zuje ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
sandál z jeho nohy, plivne ▼▼Nu 12,14; Lv 15,8
mu do tváře a poví: Takto se jedná s mužem, který nechce vystavět dům ▼▼tj. rodinu
svého bratra. 10Bude se v Izraeli nazývat: Dům vyzutého. ▼▼h.: + z boty
11Jestliže se budou spolu muži rvát ▼▼2S 14,6
⌈jeden s druhým⌉ ▼▼h.: muž a jeho bratr; srv. Neh 4,13; Mi 7,2
a přistoupí žena jednoho z nich, aby vysvobodila svého muže z ruky toho, kdo ho bije, vztáhne ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ruku a uchopí ho za ohanbí, ▼▼n.: přirození; HL
12 ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
usekni jí ruku; ▼▼h.: dlaň; srv. 1S 5,4; Iz 36,6 [často ovšem záměnné s rukou (jad) — paží (např. tleskat — Iz 55,12 × Ez 25,6; vysvobodit z ruky — Iz 38,6 × Joz 9,26)]
ať se tvé oko neslituje. ▼▼19,21
13 ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
Neměj ve svém měšci ▼▼Př 16,11; Mi 6,11
⌈dvojí závaží,⌉ ▼▼h.: kámen a kámen
velké a malé. 14 ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
Neměj ▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
doma ⌈dvě míry,⌉ ▼▼h.: éfu a éfu; Př 20,10.23
velkou a malou. 15 ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Měj závaží správné ▼▼n.: přesné; h.: úplné; Př 11,1
a spravedlivé, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
měj míru správnou a spravedlivou, aby se prodloužily ▼▼17,20
tvé dny v ▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává. 16Neboť pro Hospodina, tvého Boha, je ohavností ▼▼18,12; 22,5
každý, kdo dělá takové věci, každý, kdo ▼▼2S 3,39
páchá ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
špatnosti. ▼▼Ez 3,20
17 ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
Pamatuj ▼▼24,9
na to, co ti po cestě, když jste vyšli z Egypta, udělal Amálek: ▼▼Ex 17,8—16; 1S 15,2nn!
18Jak tě cestou potkal ▼▼n.: postihl; srv. Est 4,7; Kaz 2,14n
a zničil tvůj ▼▼h.: v tobě
zadní voj, ▼▼Joz 10,19
všechny ⌈slabé opozdilce⌉ ▼▼HL
za tebou. Ty jsi byl vyčerpaný a unavený, ale on se nebál Boha. 19 ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
Proto až ti Hospodin, tvůj Bůh, dopřeje odpočinutí od všech tvých okolních nepřátel v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vymaž Amálekovu památku ▼▼n : jméno; srv. 32,26; Jb 18,17; Př 10,7; Ž 9,7; Iz 26,14
zpod nebes. Nezapomeň!
Copyright information for
CzeCSP