Jeremiah 2
Nevěrnost Izraele
1Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 2Jdi ▼▼[Tento příkaz dostal Jr 13× (gram. je většinou ve formě inf. abs.: 3,12; 13,1; 17,19; 19,1; 28,13!; 35,2; pouze v 13,4.6 jako impv.)]
a ⌈ ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
volej k Jeruzalému:⌉ ▼▼h.: volej do uší Jeruzaléma; tj. k obyvatelům J.; srv. 29,29; 36,6; Iz 49,20; Gn 20,8p; Dt 5,1; Mt 3,5
⌈Toto praví Hospodin:⌉ ▼▼[h. vazba „Tak řekl H.“ je v Jr použita 150× (oproti 30× v Iz); Ex 4,22p]
Pamatuji ▼▼n.: Vzpomínám; 31,20; 44,21
na tebe, na oddanost ▼▼n.: věrnost; h.: milosrdenství; Iz 40,6; Oz 6,4; Př 20,6; 2S 16,17
tvého mládí, ▼▼3,4; 22,21; Oz 2,17
na lásku tvého zasnoubení, ⌈kdy jsi za mnou chodila⌉ ▼▼h.: na tvé chození
pustinou, ▼▼Dt 2,7
zemí neosetou. 3Izrael je svatý ▼▼h.: svatost
Hospodinu, prvotina ▼▼[tak jako prvotiny sklizně patřily kněžím (Dt 18,4; 26,2n), Izrael měl patřit Hospodinu; srv. Jk 1,18!]
jeho úrody -- všichni, kdo jej sžírají, se proviňují; přijde na ně zlo, je Hospodinův výrok. 4⌈Slyšte Hospodinovo slovo,⌉ ▼▼7,2*; [tuto výzvu vyslovil Jr 8×; srv. 2Kr 7,1p; Iz 1,10; 28,14; Ez 13,2; Oz 4,1]
⌈dome Jákobův⌉ ▼▼5,20; Ex 19,3p
a všechny čeledi domu izraelského: 5Toto praví Hospodin: Co na mně vaši otcové našli špatného, že se ode mne vzdálili? ▼▼Ez 44,10
Chodili ▼▼7,6; Dt 6,14; Sd 2,12; Oz 5,11; 1Kr 18,18
za nicotností ▼▼n.: nicotnými modlami; 8,19; 10,8; Dt 32,31; Jon 2,9
a nicotností se stali. ▼▼Oz 9,10v
6Neřekli: Kde je Hospodin, ten, který nás ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vyvedl ▼▼7,22; Dt 5,6p; 20,1; Joz 24,17; Neh 9,18; 11,4.7; 2S 7,6; Iz 63,11
z egyptské země, ten, který nás ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vodil ▼▼v. 17; Dt 8,15
pustinou, zpustlou zemí plnou jam, ⌈vyprahlou ▼▼Oz 13,5
zemí nejhlubší tmy,⌉ ▼▼LXX: zemí bezvodou a neplodnou; n.: … tmy černé jako smrt (srv. 13,16; Ž 23,4p)
zemí, jíž ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
nikdo neprochází a ve které člověk nebydlí? 7Přivedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její ovoce ▼▼Nu 13,23nn
a její dobré věci. ▼▼Dt 6,11; Iz 1,19
Přišli jste však a mou zemi jste poskvrnili ▼▼Dt 21,23; Ez 5,11
a mé dědictví ▼▼tj. zemi, kterou jsem vám dal do dědictví; 12,7nn; 16,18; Dt 4,38
jste učinili ohavností. 8Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem, ▼▼srv. 8,8; 18,18; Dt 33,10
mě neznají. ▼▼[h. sloveso jádá zahrnuje nejen rozumové poznání, ale též citový a volní závazek; srv. Ex 6,3; Př 3,6; 1S 2,12; 3,7; 1Kr 18,36)]; 4,22; 9,2; 14,18; ::31,34; Oz 5,4
Pastýři ▼▼n : vládcové; 6,3; 23,1
se proti mně vzbouřili. ▼▼3,13; Iz 1,2; Oz 7,13
Proroci prorokovali ⌈skrze Baala⌉ ▼▼h.: v Baalovi; n.: ve jménu Baalově; 23,13
a šli za tím, co jim neprospěje. ▼▼[možná slov. hříčka mezi h. baal (Baal) a jaal (neprospět)]; 1S 12,21; Iz 44,10
9Proto s vámi ještě povedu ▼▼Mi 6,1; srv. Iz 1,18
při, je Hospodinův výrok, a povedu při i se syny vašich synů. ▼▼[to, co učinili rodiče, má důsledky i pro jejich potomky; srv. Dt 5,10; 11,6]
10Vždyť projděte ⌈ostrovy Kitejců a dívejte se, pošlete do Kédaru⌉ ▼▼ostrovy Kitejců [= Kypr (Iz 23,1.12)] … Kédaru, [=dnešní Saudská Arábie]; tj. na západ … na východ (čili po celé zemi); 49,28p; 1Pa 1,29; Pís 1,5; Iz 21,16
a velmi pozorně sledujte, dívejte se, jestli se tam stalo něco takového. 11Cožpak nějaký národ vyměnil bohy? A přitom to bohové ▼▼16,20; Iz 37,19; Dt 32,17.21; Ga 4,8
nejsou! Ale můj lid zaměnil ▼▼tiqqúné sóferím, písařské opravy [např. Jr 2,11]
svoji ▼▼var.: mou (slávu, tj. mě = svého Boha); Oz 4,7; Ž 106,20; srv. 1Kr 8,23
slávu za to, co mu neprospěje. 12Zhrozte se ▼▼n.: Užasněte; 18,16
nad tím, nebesa, zděste ▼▼n.: ať vám hrůzou vstávají vlasy; Ez 27,35
se, strňte, ▼▼h.: úplně vyschněte; Ž 106,9; Oz 13,15
je Hospodinův výrok. 13Vždyť můj lid spáchal ▼▼18,13; Dt 4,25; 31,18
dvojí zlo: Opustili ▼▼1,16; 5,7.19; 16,11; 19,4; 22,9
mne, pramen živé ▼▼17,13; Za 14,7; srv. J 4,14
vody a ▼▼h.: aby
vykopali si cisterny, puklé cisterny, které vodu nedrží. 14Důsledky nevěrnosti
Je snad Izrael otrokem? Nebo ⌈snad ▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
doma zrozeným otrokem?⌉ ▼▼n.: se zrodil do otroctví; [tj. je dítětem narozeným rodičům, kteří již jsou otroky]
Proč ▼▼2,31
se stal kořistí? ▼▼15,13; Iz 42,22
15Řvou nad ním mladí lvi, ▼▼[metafora pro Asyřany, resp. později Babyloňany — 50,17!]
▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
pozvedají svůj hlas. Učinili jeho zemi hroznou pustinou, ▼▼25,11; Iz 13,9
jeho města jsou vypálena a bez obyvatel. 16Také synové Memfidy ▼▼44,1
a Tachpanchésu se ti budou pást na temeni hlavy. 17Zdali sis to nezpůsobila ⌈tím, že jsi opustila⌉ ▼▼h.: svým opuštěním
Hospodina, svého Boha, tehdy, kdy tě ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
vodil po cestě? 18A teď? K čemu je ti cesta do Egypta? Abys pila ▼▼[stále je řeč o Izraeli — obraz pro hledání pomoci skrze politické spojence; srv. Iz 30,2; Oz 7,11; 12,2]
vodu z Šíchoru? ▼▼[tj. ramene Nilu; Joz 13,3; Iz 23,3]
A k čemu je ti cesta do Asýrie? ▼▼Pl 5,6; Oz 5,13
Abys pila vodu z řeky ▼▼srv. Dt 1,7; Joz 1,4
Eufratu? 19Bude tě vychovávat tvé vlastní zlo a budou tě kárat tvá ▼▼pl., množné číslo (plurál)
odvrácení. ▼▼n.: odpadnutí; 3,22
Jen poznej a viz, že je zlé a trpké, ▼▼n.: hořké; 4,18!
když opouštíš Hospodina, svého Boha, a není v tobě bázeň ▼▼n.: strach (ojedinělý f. tvar od běžného m.); srv. 1S 11,7; Jr 32,40
přede mnou, ▼▼(rychlá změna adresáta, u Jr běžná; srv. 5,14)
je výrok Panovníka, Hospodina zástupů. 20Neboť již dávno ⌈jsem zlomil tvé jho, zpřetrhal jsem tvá pouta, a ty jsi řekla: Nebudu hřešit. ▼▼h.: překračovat; n : sloužit modlám
A přece⌉ ▼▼var.: jsi zlomila své jho, přetrhala svá pouta a řeklas: Nebudu ti sloužit. Vždyť; 5,5
na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným ▼▼n.: dužnatým; 3,6.13; Dt 12,2; Iz 57,5; Ez 6,13
stromem roztahuješ nohy a smilníš. ▼▼n.: oddáváš se prostituci; Ez 20,30; Oz 4,15
21Já jsem tě zasadil ▼▼11,17; 12,2; 24,6; 32,41; 42,10!; Ž 44,3
jako vybranou ▼▼Iz 5,2; Ž 80,9
révu, zcela spolehlivé ▼▼n.: pravé; srv. J 15,1
símě. Jak to, že ses mi změnila v ⌈podřadné cizí víno?⌉ ▼▼n : páchnoucí hrozny divokého vína / zdegenerovanou révu; srv. 6,9; Oz 10,1
22I když se umyješ sodou ▼▼h.: vypereš v sodě (tj. v uhličitanu sodném)
a naděláš si spoustu louhu, ▼▼n.: mýdla
poskvrna tvé viny přede ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
mnou zůstává, je výrok Panovníka Hospodina. 23Jak to, že říkáš: Neposkvrnila ▼▼Př 30,12
jsem se, za baaly jsem nechodila? Pohleď na svou cestu ▼▼n.: své jednání (n.: to, cos vyváděla)
tam v údolí, ▼▼[tj. údolí Hinomovo (kde se děti obětovaly Baalovi a Molochovi; viz 7,31n)]
poznej, ▼▼n.: pochop
cos učinila, ty mladá rychlá ▼▼n.: zbrklá
velbloudice, ⌈která se proháníš po svých cestách,⌉ ▼▼h.: proplétající své cesty
24ty divoká oslice, navyklá pustině. V touze své duše větří ve ▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
větru. Kdo ji může odvrátit ⌈od její vášně?⌉ ▼▼n.: v její říji
Všichni, kdo ji hledají, se vůbec neunaví, najdou ji v ⌈čas říje.⌉ ▼▼h.: jejím měsíci
25⌈Chraň ▼▼h.: Zadrž
svou nohu, aby nebyla bosá,⌉ ▼▼n : Dej si pozor, ať nechodíš bosa; 2S 15,30; Iz 20,2nn
a své hrdlo před žízní. Na to říkáš: ⌈Není naděje!⌉ ▼▼n.: Beznadějné / V žádném případě; 18,12
Kdepak! Vždyť jsem si zamilovala cizince ▼▼n.: cizí bohy
a budu chodit za nimi. 26Jako je zahanben zloděj, ▼▼48,27
když ho dopadnou, tak ▼▼pl., množné číslo (plurál)
bude zahanben dům izraelský -- oni, jejich králové, jejich knížata, jejich kněží i jejich proroci, 27kteří říkají dřevu: ▼▼3,9; Dt 4,28; Iz 37,19; Ez 20,32
Ty jsi můj otec, a kameni: Ty jsi nás ▼▼K: mne
zplodil, ▼▼h.: porodila ('kámen' je f.)
neboť se ke mně obrátili zády, ▼▼32,33; 7,24; Dt 31,18; Iz 45,22; [paradox je v h. o to silnější, že ačkoliv později je „obracení“ zobecněno na cokoliv, pův. sloveso má stejný kořen s výrazem tvář, tedy :— obrátit svou tvář, a proto :— pohledět (srv. Ž 25,16)]
a ne tváří, ale ⌈když se jim daří zle, říkají:⌉ ▼▼h.: v čase jejich zla (podobně i v násl. v.) řeknou
Povstaň a zachraň nás! 28Kde jsou tvoji bohové, ▼▼Dt 32,37; Sd 10,14
které sis učinil? Ať povstanou, jestli tě zachrání, když se ti daří zle. ▼▼Oz 5,15; Iz 26,16
Vždyť kolik je tvých měst, tolik je, Judo, tvých bohů. ▼▼11,13
29 ▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč se mnou vedete ▼▼v. 9
při? Všichni jste se proti mně vzbouřili, je Hospodinův výrok. 30Nadarmo jsem bil vaše syny, kázeň ▼▼5,3; 35,13; Sf 3,2; Př 1,3*
nepřijali. Váš meč vám požral proroky ▼▼Neh 9,26
jako lev ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
zabiják. 31Pohleďte, vy z této generace, ▼▼7,29
na Hospodinovo slovo! Což jsem byl Izraeli pustinou? Či zemí temnoty? Proč ▼▼v. 14; 8,5
můj lid říká: ⌈Jsme svobodní,⌉ ▼▼n.: Vyprostili jsme se (ze jha); LXX: Nikdo nad námi nebude panovat
už k tobě nepřijdeme? 32Cožpak zapomene panna na své ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
ozdoby ▼▼4,30; Ez 16,11
nebo nevěsta na svoje pentle? Ale můj lid na mě již dávno ▼▼h.: před bezpočtem dnů; srv. Na 2,9
zapomněl. ▼▼3,21; Sd 3,7; 1S 12,9; Ž 9,18; Iz 17,10*
33Jak vylepšuješ svoji cestu, abys hledala lásku! ⌈Proto i špatné ženy jsi naučila svým cestám.⌉ ▼▼n.: Jistě můžeš učit svému jednání i ty nejhorší z žen; ($)
34I na okraji tvého roucha se nachází krev ▼▼h.: krev duší; 7,6
nevinných ▼▼19,4; 22,3; Ž 10,8
chudáků. Nedopadla jsi je při vloupání, ▼▼Ex 22,1
⌈ani při čemkoliv takovém. 35Avšak⌉ ▼▼n.: Ale přes to všechno ještě
říkáš: Protože jsem nevinná, ▼▼Sd 15,3
jeho hněv ▼▼4,8.26; 23,20; Dt 13,18; Ž 2,12; 78,38; Pl 1,12
ode mě bude jistě odvrácen. Hle, soudím tě podle tvých ▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)
řečí: Nezhřešila jsem. 36Jak velice lehkovážně ▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)
měníš svou cestu! Tak jako jsi byla zklamána ▼▼48,13; Iz 20,5
Asýrií, budeš zklamána i Egyptem. ▼▼42,14n; Iz 30,2
37Také odtamtud vyjdeš s rukama na ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
hlavě, ▼▼2S 13,19!
protože Hospodin zavrhl tvé naděje ▼▼n.: ty, ve které doufáš; 17,7; 48,13
a neuspěješ s nimi.
Copyright information for
CzeCSP