Job 12
Jób se cítí být předmětem posměchu
1Nato Jób odpověděl. Řekl: 2Opravdu vidím, že vy jste ten pravý lid a s vámi vymře moudrost. 3I já mám ▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
rozum jako vy, ⌈nejsem zpozdilejší než vy.⌉ ▼▼h.: nepadám daleko od vás; 13,2; LXX: –
S kým nepřicházejí ▼▼h.: nejsou
poznatky podobné těmto? 4Budu předmětem posměchu ▼▼Jr 20,7; 48,26nn; Pl 3,14
pro svého ▼▼h.: jeho
bližního, tím, ▼▼n.: toho
kdo ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
volal k ▼▼Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
Bohu, a odpověděl mu. ⌈Ryzí a spravedlivý⌉ ▼▼Gn 6,9; srv. Ez 14,14.20
je na posměch. 5⌈Neštěstí je hodno opovržení podle mínění bezstarostného člověka; je připraveno ▼▼Ž 38,18
pro ty, kdo mají nejistý krok. ▼▼::Ž 37,31; h.: nohu
⌉ ▼▼LXX: Ve stanovený čas bylo totiž uchystáno, aby padl pod ostatní; jeho domy měly být vylupovány lidmi bez zákona. $
6Stany ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
ničitelů ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
mají klid ▼▼n : Příbytkům n. se daří; Jr 12,1; Jb 21,7—9
a ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
bezpečí mají ti, kdo popouzejí ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Boha, ten, kdo ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přinesl ▼▼Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
boha ve své ruce. ▼▼n. kdo bere Boha do své moci; $
7Avšak ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
jen se zeptej ▼▼pl., množné číslo (plurál)
zvěře, ať tě poučí, a nebeského ptactva, ať ti to oznámí. 8Nebo promlouvej s rozmyslem k zemi ▼▼[Nesnadná vazba může být chápana jako: ke zvířatům plazícím se po zemi.]; n : přemýšlej o …
a vyučí tě; mořské ryby ti budou vyprávět. 9Kdo z nich všech ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
neví, že toto učinila ruka Hospodina? ▼▼Iz 41,20;1S 2,7; [Jediný výskyt Božího jména v poetickém oddílu knihy Jób.]
10V jeho ruce je duše všeho živého a duch veškerého ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
lidského ▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
těla? 11Ucho ▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
přece ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
zkoumá výroky a patro ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
ochutnává jídlo. ▼▼//34,3
12Mezi kmety ▼▼15,10; 29,8; 32,6†
je moudrost a ⌈dlouhý život⌉ ▼▼h.: délka dnů; Ž 21,5; Př 3,2
dává rozumnost. 13S ním ▼▼[tj. s Bohem]
je však moudrost a síla, ▼▼Ž 54,3; Da 2,20!
jeho je rada a rozumnost. ▼▼Př 2,6
14Jestliže něco zboří, nebude to vybudováno, ▼▼Mal 1,4
zavře ▼▼Gn 7,16
za ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
člověkem a nebude mu otevřeno. ▼▼Iz 22,22; Zj 3,7
15Jestliže zadrží vody, ▼▼Dt 11,17; 1Kr 8,35
vyschnou, ▼▼LXX: vysuší zemi
vypustí je a ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vyvracejí ▼▼srv. Gn 19,25
zemi. 16S ním je moc a obezřetnost, ▼▼6,13; 11,6; Př 3,21; 18,1; Iz 28,29; Mi 6,9; n.: úspěch; Jb 5,12; Př 2,7; 8,14
jemu patří svedený ▼▼h.: bloudící (akt.)
i ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
svůdce. ▼▼Př 28,10
17 ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
Rádce ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
vodí naboso ▼▼Mi 1,8; h.: vyzutého (sg., přestože předmět je v pl. — vyjadřuje tak stav); [tak jako 24,7.10; Iz 20,4]
a ze ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
soudců ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
dělá ▼▼Iz 44,25
potřeštěnce. 18⌈Rozvázal pouta⌉ ▼▼h.: uvolnil kázeň; n.: ponaučení
králů a na jejich bedra uvázal pás. 19Kněze ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
vodí naboso ▼▼Mi 1,8; h.: vyzutého (sg., přestože předmět je v pl. — vyjadřuje tak stav); [tak jako 24,7.10; Iz 20,4]
a ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
podvrací ty, kdo pevně stojí. ▼▼n.: potentáty / prastaré / důkladné
20Spolehlivým odnímá řeč ▼▼h.: ret
a starcům ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
bere rozvahu. ▼▼h. chuť; 1S 15,33
21Na šlechtice vylévá pohrdání, ▼▼Ž 107,40
uvolnil ⌈pás mocných.⌉ ▼▼n.: hráz řečišť
22Odhaluje ▼▼Da 2,22; Mt 10,26
hlubiny ▼▼n : hluboká tajemství
z temnoty, vyvedl na světlo nejhlubší tmu. ▼▼3,5; 10,21n; 16,16; 24,17
23Vyvyšuje ▼▼36,24
národy a ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
hubí je, rozprostírá národy a zavádí ▼▼pf.; [Pouze zde má tento ekv. v StS negativní význam.]
je. 24Odnímá ▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
rozum ▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
vůdcům ⌈lidu země,⌉ ▼▼[Termín označující svobodné Izraelce vlastnící půdu, případně sloužící ve vojsku. Nepočítali se k nim otroci a přistěhovalci.]
nechal je bloudit ▼▼Iz 63,17
v bezcestné pustotě. 25 ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Tápou temnotou bez světla, nechal je bloudit jako opilce.
Copyright information for
CzeCSP