Judges 11
Soudce Jiftách
1Jiftách Gileádský byl udatný ▼▼6,12
hrdina a byl synem ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
prostitutky. ▼▼[tudíž sociálním vyvržencem]; srv. 16,1; Joz 2,1
Jiftácha zplodil Gileád. 2I Gileádova žena mu porodila syny. Když synové té ženy vyrůstali, Jiftácha vyhnali. Řekli mu: Neobdržíš dědictví v domě našeho otce, protože jsi synem jiné ženy. 3Jiftách ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před svými bratry utekl a bydlel v zemi Tóbu. ▼▼2S 10,6—8
K Jiftáchovi se seběhli ničemní ▼▼h.: prázdní; 9,4
muži a ▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
podnikali s ním výpady. 4I stalo se po několika dnech, že synové Amónovi bojovali s Izraelem. 5Pak se stalo, když už synové Amónovi bojovali s Izraelem, že ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
přišli gileádští starší, aby vzali Jiftácha ze země Tóbu. 6Řekli Jiftáchovi: Pojď, ⌈staneš se naším vůdcem.⌉ ▼▼h.: budeš nám za vůdce
Bojujme proti synům Amónovým. 7Nato Jiftách gileádským starším ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Cožpak jste mě vy neměli v nenávisti ▼▼Gn 26,27
a nevyhnali jste mě z domu mého otce? ▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
Proč jste teď, když je vám úzko, přišli za mnou? 8Gileádští starší Jiftáchovi řekli: Proto jsme se nyní obrátili ▼▼1Kr 12,27
na tebe. Půjdeš s námi, budeš bojovat proti synům Amónovým a staneš se naším ▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
předákem ▼▼Sd 10,18
nade všemi obyvateli Gileádu. 9Tu Jiftách gileádským starším řekl: Jestliže mě pohnete k návratu, ⌈abych bojoval⌉ ▼▼n.: abychom bojovali
proti synům Amónovým a Hospodin je ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přede mnou vydá, já budu vaším ▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
velitelem. 10Gileádští starší Jiftáchovi ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděli: Hospodin bude mezi námi svědkem, ▼▼ptc.; h.: slyšícím; srv. Dt 1,16; Gn 31,50; Jr 42,5; Mi 1,2
jestliže to neprovedeme podle tvého slova. 11Jiftách tedy šel s gileádskými staršími a lid jej ▼▼pl., množné číslo (plurál)
ustanovil nad sebou za ▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
předáka a za vůdce. Jiftách přednesl všechna svá slova ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem v Mispě. ▼▼v. 34; 10,17
12Potom poslal Jiftách posly ▼▼Nu 20,14; Dt 2,26
ke králi synů Amónových se ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: ⌈Co proti mně máš,⌉ ▼▼h.: co mně a tobě; 2Pa 35,21
že jsi ke mně ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přitáhl, abys vedl válku proti ▼▼h.: v …
mé zemí? 13Král synů Amónových Jiftáchovým poslům ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Vždyť ▼▼n.: To, že
Izrael zabral ▼▼Dt 3,8; Joz 11,16
mou zemi, když vystupoval z Egypta, od Arnónu ▼▼Dt 2,24
až po Jabok a až k Jordánu. Nuže, vrať ▼▼pl., množné číslo (plurál)
ji zpět v pokoji. 14Jiftách pak poslal zase znovu posly ke králi synů Amónových. 15A řekl mu: Toto ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
prohlásil Jiftách: Izrael nezabral moábskou zemi ani zemi synů Amónových. 16Protože když vystupovali z Egypta, šel Izrael pustinou až k Rákosovému moři a přišel do Kádeše. ▼▼Nu 20,1
17Tu poslal Izrael posly k edómskému králi ▼▼Nu 20,14nn
se ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Dovol, ať jen projdu tvou zemí. Ale edómský král je nevyslyšel. Také k moábskému králi poslal, ale ani ten nesvolil, a tak Izrael zůstal v Kádeši. 18Šel pustinou, obešel ▼▼Nu 21,4v
edómskou zemi a moábskou zemi a přišel k moábské zemi od východu slunce. Utábořili se na druhé straně Arnónu. Nevstoupili na moábské území, ▼▼h.: hranici (v. 20.22; 1,18)
protože Arnón je hranicí Moábu. ▼▼Nu 21,13
19Pak poslal Izrael posly k emorejskému králi Síchonovi, králi Chešbónu. Izrael mu řekl: ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Dovol, ať jen projdeme ▼▼mnohé rkpp LXX a Vul emendují (srv. v. 17; Nu 21,21; Dt 2,27): projdu
tvou zemí až na moje území. ▼▼(20,36; 1S 14,46); //Nu 21,21n; h.: místo
20Ani Síchon Izraeli nevěřil, že jen ▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)
projde jeho územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, utábořili se v Jahasu ▼▼Dt 2,32p
a bojoval s Izraelem. 21A Hospodin, Bůh Izraele, ▼▼4,6!
vydal ▼▼1,2!
Síchona a všechen jeho lid ▼▼n : válečný lid / vojsko; 7,3; 20,22; 1S 26,7; 1Pa 19,7
Izraeli do ruky a pobili je. Izrael obsadil celou zemi ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
obyvatel oné země. 22Obsadili veškeré emorejské území od Arnónu až k Jaboku a od pustiny až k Jordánu. 23Nuže, Hospodin, Bůh Izraele, podrobil ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejce svému izraelskému ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
lidu, a ty že ho obsadíš? 24Což neobsadíš to, co ti podrobí Kemóš, ▼▼Nu 21,29; 1Kr 11,7; Jr 48,7p
tvůj bůh, právě a jen to? Vše, co podrobil Hospodin, náš Bůh, ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
nám, to obsadíme my. 25Nuže, cožpak jsi ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
opravdu ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
lepší než moábský král Balák, ▼▼Nu 22—24
syn Sipórův? Cožpak ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
opravdu vedl při s ▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Izraelci, bojoval snad ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
vážně proti nim? 26Když bydlel Izrael v Chešbónu a v jeho ▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
vesnicích, v Aróeru a v jeho ▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499
vesnicích a ve všech městech, která jsou ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
vedle Arnónu, tři sta let, ▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
proč jste je nedobyli zpět ▼▼h.: nevysvobodili
během oné doby? 27Já jsem se vůči tobě neprohřešil, avšak ty proti mně ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
pácháš zlo, ⌈když proti mně chceš vést⌉ ▼▼n.: abys proti mně vedl
válku. Ať dnes Hospodin rozhodne jako ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
soudce ▼▼Gn 16,5; 18,25; 1S 24,13v
mezi syny Izraele a mezi syny Amónovými. 28Ale král synů Amónových neposlechl Jiftáchova slova, která mu vzkázal. 29Jiftáchův slib
Tu na Jiftáchovi ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
spočinul Duch Hospodinův. Táhl Gileádem a Manasesem, táhl i Mispou gileádskou a z Mispy gileádské táhl k synům Amónovým. 30Jiftách tehdy učinil ▼▼h.: slíbil; Gn 28,20; Dt 23,22; 1S 1,11; Kaz 5,3
slib Hospodinu. Řekl: Jestliže ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
opravdu vydáš syny Amónovy do mé ruky, 31stane se toto: Cokoli vycházející, co mi vyjde naproti ze dveří mého domu, až se v pokoji ▼▼n.: radostně / spokojeně / se zdarem; 8,9!
navrátím od synů Amónových, bude patřit Hospodinu a ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
přinesu to jako zápalnou oběť. 32Potom Jiftách táhl k synům Amónovým, aby proti nim bojoval, a Hospodin je vydal do jeho ruky. 33A pobíjel je od Aróeru, až tam, kudy se jde ▼▼h.: můžeš jít; 6,4
do Minítu, ▼▼Ez 27,17
dvacet měst až po Ábel–keramím, tuze velkou porážkou. ▼▼15,8; 1S 19,8
Synové Amónovi byli ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před syny Izraele pokořeni. ▼▼3,30; 8,28
34Jiftáchova dcera
Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle, jeho dcera mu vyšla naproti s tamburínkami ▼▼Ex 15,20; 1S 18,6; Jr 31,4
a s tanci. Neměl mimo ni ▼▼TM: m.; některé rkpp LXX, Pš, Tg: f.
syna ani dceru, pouze ji, jedináčka. ▼▼Za 12,10; L 7,12
35I stalo se, jak ji uviděl, že roztrhl ▼▼@Gn 37,29; Joz 7,6; 2S 1,11*
své ▼▼pl., množné číslo (plurál)
roucho a řekl: Běda, má dcero, ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
nadobro jsi mě srazila. ▼▼n.: srazilas mě na kolena
Ty ⌈na mě přivádíš zkázu.⌉ ▼▼h.: jsi mezi mými zkázonosci (srv. Ž 118,7p!); 1Kr 18,17; 1Pa 2,7
Já jsem se zavázal ▼▼h.: otevřel …
Hospodinu svými ústy a ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
nemohu to vzít zpět. 36Nato mu řekla: Můj otče, zavázal ▼▼h.: otevřel …
ses Hospodinu svými ústy. ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
Nalož se mnou podle toho, co vyšlo z tvých úst, ▼▼Nu 30,2
poté, co za tebe Hospodin vykonal ▼▼pl., množné číslo (plurál)
pomstu ▼▼Jr 11,20; 46,10; Ez 25,14; 2S 4,8
nad tvými nepřáteli ze synů Amónových. 37Dále svému otci řekla: Ať je se mnou ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
uzavřena tato ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
úmluva: Nech mi dva měsíce. Chci ▼▼kohorativ
odejít se svými přítelkyněmi, budu se rozplývat ▼▼h.: sestupovat; srv. Iz 15,3
nářkem na horách a budu oplakávat své panenství. ▼▼[tj. v důsledku též bezdětnost (Gn 30,23; L 1,25)]
38 ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděl jí: Jdi. Dal ▼▼n.: Určil (1Kr 5,23); h.: Poslal
jí na to dva měsíce a ona šla se svými přítelkyněmi a oplakávala v horách své panenství. 39I stalo se po ▼▼h.: + skončení
dvou měsících, když se navrátila k svému otci, že s ní ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
naložil podle svého slibu, který dal. ▼▼[Existují dva základní výklady. První předpokládá doslovné naplnění — lidskou oběť (to, že zemřela jako panna a nepoznala radost manželství a mateřství). Ovšem vzhledem k tomu, že lidské oběti byly v Izraeli zakázány (Dt 12,31), mnozí uvažují o náhradě — zde snad v podobě doživotního celibátu.]
Ona nepoznala ▼▼Gn 4,1p
muže. Stalo se pak v Izraeli zvykem, ▼▼2Pa 35,25; h.: ustanovením
40že se ⌈rok co rok⌉ ▼▼h.: ze dnů na dny; 21,19; Ex 13,10; 1S 1,3
dcery Izraele ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
scházely, aby si připomínaly ▼▼n.: zpěvem oplakávaly; 5,11
dceru Jiftácha Gileádského po čtyři dny v roce.
Copyright information for
CzeCSP