Psalms 22
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?
1Pro vedoucího chval. Podle „Laně za úsvitu“. ▼▼LXX, Vul: „O ranním přispění.“
Davidův žalm. 2 ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bože můj, ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bože můj, ▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
proč jsi mě opustil? ▼▼//Mt 27,46; Mk 15,34
⌈Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání. ▼▼h.: řvaní (Iz 5,29); 32,3; 38,9; Jb 3,24
⌉ ▼▼h.: Daleko od mé spásy jsou slova mého n.
3Bože můj, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
volám ve dne -- ty neodpovídáš, ▼▼Jb 19,7
volám v noci ▼▼1Kr 8,59; L 18,7
-- není pro mě utišení. ▼▼39,3
4Ty jsi svatý, ▼▼99,9; Lv 11,44; 1S 2,2; 2Kr 19,22; Iz 6,3
trůníš na chvalách Izraele. ▼▼n.: trůníš, jsi chválou Izraele; srv. Dt 10,21; Jr 17,14. [Hospodin má svůj pozemský trůn na Sijónu (9,12), nebeský na chvalách…]
5V tebe doufali ▼▼78,53; 1Pa 5,20; Iz 36,4; Jr 39,18
naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval. ▼▼v. 9; 18,44; 37,40; 43,1
6Volali ▼▼107,6v; Sd 3,9; 1S 12,8; 2Pa 20,9; Neh 9,28
k tobě a byli zachráněni, ▼▼h.: unikli; 124,7
doufali ▼▼Iz 26,3; 25,9v
v tebe a nebyli zahanbeni. ▼▼n.: zklamáni; 25,2n; 71,1; Iz 49,23; 50,7v; Ř 9,33
7Ale já jsem červ ▼▼Jb 25,6; Iz 41,14
a ne ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
člověk, potupa ▼▼31,12
pro lidi, lidem opovržený. ▼▼Iz 53,3
8Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. ▼▼79,4; Jb 16,10v; L 23,35
Pošklebují se, ▼▼h.: Doširoka otvírají rty
potřásají ▼▼109,25; 2Kr 19,21; Jb 16,4; Pl 2,15; Mt 27,39; Mk 15,29
hlavou. 9⌈Spolehni se na Hospodina!⌉ ▼▼h.: Uval se … (srv. 37,5; Př 16,3); LXX, Vul: Složil naději v Hospodina. [Žalmista vícekrát cituje, co mu ničemové říkají (srv. 3,3), případně jak uvažují (srv. 10,11).]
Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, ▼▼//Mt 27,43
když si ho oblíbil! ▼▼18,20; 41,12; 1Kr 10,9
10Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky. ▼▼srv. 71,6
11Na tebe jsem odkázán od narození, ▼▼h.: lůna; Jr 1,5
od lůna ▼▼h.: výraz „břicho“ se pro lůno používá často; srv. 71,6; Sd 16,17; Iz 44,2; Ga 1,15
▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
matky jsi mým ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bohem ▼▼31,15; 118,28; 140,7; 143,10; Iz 25,1; Jr 31,18
ty. 12Nevzdaluj ▼▼::v. 2!.20; 35,22; 38,22; 71,12
se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka ▼▼2Kr 14,26; Iz 63,5; Pl 1,7
není. 13Obklíčilo ▼▼17,11
mě množství býků, ti silní ▼▼n.: býci
z Bášanu ▼▼Dt 32,14; Ez 39,18; Am 4,1
mě obklopili. 14 ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
Otvírají ▼▼35,21v; Pl 2,16
na mě tlamu jako lev, ▼▼17,12; 1Pt 5,8
který trhá kořist a řve. ▼▼Jr 2,15; 51,38
15 ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
Rozlévám ▼▼43,5
se jak voda a všechny mé kosti ▼▼6,3; 31,11; 42,11; 102,4; Abk 3,16; srv. Da 5,6
se uvolňují. ⌈Mé srdce je jako vosk,⌉ ▼▼tj. ztratil jsem odvahu (srv. Jr 4,9; Dt 20,8)
rozpustilo se ▼▼tj. ochablo; Joz 2,11; 2S 17,10; Na 2,11
v mém nitru. 16Jak hliněný střep vyschla má síla, ▼▼srv. J 19,28
jazyk se mi lepí na ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
patro, ▼▼h.: mé dásně
▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
určils mi místo v prachu smrti. ▼▼v. 30; Jb 7,21
17Obklíčili mě psi, ▼▼srv. 59,6; 1Kr 14,11; Jr 15,3
roj zlovolníků mě obklopil, spoutali ▼▼Čteno dle Symmacha. LXX a Vul (a dle nich mnohé překl.) čtou „probodli“ (k tomu srv. Iz 53,5 a Za 12,10). TM (dle většiny h. rkpp.) čte: „jako lev“; v tom případě by text zřejmě znamenal „jako lev jdou po mých rukou a nohou“ (aby je ohlodal).
mi ruce a nohy. 18Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě, 19dělí si mé ▼▼pl., množné číslo (plurál)
roucho, vrhají los o můj oděv. ▼▼Mt 27,35; J 19,24
20Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, ▼▼v. 12
má ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
sílo, ▼▼18,2v; 59,10.18; Jr 16,19v
⌈pospěš mi na pomoc!⌉ ▼▼38,23; 40,14; 70,2; 71,12
21Vysvoboď ▼▼7,2p
mou duši od meče, mou jedinou ▼▼tj. mou drahou duši, srv. 35,17
z ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
moci ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
psů! 22Zachraň ▼▼3,8p
mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů! ▼▼LXX, Vul a české překlady mají „jednorožců“. Není jasné, o jaké zvíře šlo. Mohl to být druh velké antilopy nebo divokého skotu; 29,6; Nu 23,22
Tys mi odpověděl. ▼▼34,5; Zdá se, že poslední slovo se do kontextu příliš nehodí. Je podobné slovu „pokora“ a LXX i Vul překládají: „Zachraň …jednorožců mou pokoru“. ($)
23Tvé jméno ▼▼kohorativ
budu zvěstovat ▼▼9,15
svým bratřím, ▼▼[z paralely vysvítá, že se zde nejedná o dosl. význam slova, ale význam „druh ve společenství“ (srv. použití v NS — např. Sk 11,29; 15,22 aj.)]
ve shromáždění ▼▼35,18; 40,10; 26,12; 107,32; //He 2,12
tě budu chválit. 24Vy, kdo se bojíte ▼▼15,4!
Hospodina, chvalte ▼▼113,1!
ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ▼▼1S 2,30; Př 3,9; Iz 24,15; 29,13
ho! Třeste ▼▼33,8
se před ním, všechno potomstvo Izraelovo! 25Neboť nepohrdl ▼▼51,19
a neopovrhl trápením zkroušeného, ⌈neskryl před ním svou tvář.⌉ ▼▼10,11p; ::13,2
Když k němu volal, ▼▼9,13v; 28,2; 30,3; 31,23; 119,147; Pl 3,8; Jon 2,3; Abk 1,2
vyslyšel ▼▼6,10!; LXX a Vul má poslední větu v 1. os. sg.; srv. He 5,7
ho. 26Od ▼▼srv. použití složené předložky v Neh 6,16
tebe ▼▼[Lze chápat takto: protože Hospodin vyslyšel žalmistovu prosbu, je Bůh nejen příjemcem, ale také původcem chvály]
pochází má chvála ve velikém shromáždění, ▼▼1,5
své sliby ▼▼50,14; 56,13; 61,9; 65,2; 66,13; 116,14; 1S 1,21; Iz 19,21; Jon 2,10
splním před těmi, kdo se ho bojí. 27Pokorní ▼▼34,3
budou jíst ▼▼[míněna je asi účast na obětním hodu (Lv 7,11—27); protože žalmista přijal Boží pomoc, bude se sdílet s ostatními (srv. 142,8)]; Iz 65,13
a nasytí se. Ti, kdo hledají ▼▼9,11!; 69,33
Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky. 28Všechny končiny ▼▼2,8; Iz 45,22; Mi 5,3
země se rozpomenou ▼▼[tím není myšleno upamatování se, ale uznání Boha (srv. 119,52)]
a obrátí ▼▼srv. Iz 2,3
se k Hospodinu. Všechny čeledi ▼▼95,7
národů se budou klanět ▼▼5,8; 29,2; 72,11; Gn 22,5; 2Pa 7,3; Iz 60,14
před tvojí ▼▼LXX; Pš: jeho; [taková náhlá změna podmětu je neobvyklá v češtině, ale běžná v StS (srv. v. 26)]
tváří. 29Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy. ▼▼Téma tohoto verše rozvíjí celý Ž 47.
30Všichni, ⌈jimž se na zemi daří,⌉ ▼▼h.: tuční země (zde ovšem v obrazném smyslu: prosperující); srv. Př 11,25; 28,25 (prospívat); srv. Ž 45,13 (boháči)
budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou ▼▼h.: klesnou na kolena; Iz 45,23; 1Kr 8,54; 2Pa 7,3; 29,29; Ř 14,11
před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová. ▼▼Tj. Bohu se budou klanět všichni — bohatí i chudí, kypící zdravím i ti, kdo jsou na pokraji smrti.
31Potomstvo ▼▼h.: símě
mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením. ▼▼Tj. bude patřit k pokolením (v h. sg.), které patří Hospodinu / které považuje za své.
32Přijdou a budou zvěstovat ▼▼30,10; 50,6; 51,17
jeho spravedlnost lidu, který se zrodí -- vždyť ji vykonal.
Copyright information for
CzeCSP