Luke 12

Ta̤dǐsè̌rè̌ kòyò jî̌cǒjî̌tè̤ anǎ̤ tokhlǒ awe̤akè

1Bǎnukha kòyò saprṳ̂ dǒ arî̌kû hè ô̌plṳ̂ô̌phǎ betî̌pî̌ bò tǒ̤dǒ tôpwa̤ kû̌ tôpwa̤ yî̤bǎkhabǎ kè̌khî lû̌û akhanu, Yeshǔ hî̌nǎ akhôphijǎ tokhlǒ kû̌, “Sè̌rè̌ lô̌khô sînǎ̤ kû̌ Pharishè̌phû̌ tokhlǒ ata̤bû, ta̤bû mî̌ asî jî̌cǒjî̌tè̤ anǎ̤ nupwǎ. a 2Ta̤dǒû̌dǒbǐ lǒ̤꤮ bò tokhlǒnu, Cǒmara gǔ bǔmôhtò̌ lṳ̌bò a pě, dě lǒ̤꤮ bò ta̤ma̤hǔma̤sè̌ tokhlǒnu, Cǒmara gǔ ma̤htò̌lṳ̌bò a pě. b 3Pô̤̌nu akhû̌akhî lě̤yô̤̌ dǒ na hî̌bǎ dǒ lṳmṳ̌khǐ tokhlǒnu, kòyò gǔ ganǎ̤de a dǒ lṳmṳ̌sha pě. Htodě lě̤yô̤̌ dǒ na hî̌bǎhǔhî̌bǎsè̌ a dǒ hǐdǒkû tokhlǒnu, kòyò gǔ htò̌ kaǎkǒ lṳ̌ a dǒ hǐgutadǎkhû̌ pě.

Kòyò dǒ pa tôbǎ ǐsha a

(Matè̌ 10:28-31)

4“He sû̌khô sî꤮, he hî̌ sî, kòyò dǒ a ma̤si jò sî nǎ̤glǒ bǎbǎkǎlè dǒnô̌kònu, a ma̤jî̌ma̤jû̌ jò pe sî tô̤̌ tokhlǒnu, ǐsha tǎ̤ alǎ̤ tǎ̤mǎ̤. 5Sî tôbǎ ǐsha mò̌pè nu, he gǔ dǔlè̌lṳ̌ bǎ sî, ǐsha lô̌khô Cǒmara dǒ a ma̤si jò sî nǎ̤glǒ dě dǒnô̌kònu a ô̌ kû̌ a ta̤pô̤ta̤pwǎ̤ dǒ a gǔ wî̌tě̤ sî dǒ lara pěnu tôpwa̤ nî̌꤮. He gǔ hî̌ pô̤̌ sô̌ sî kû̌ ǐsha lô̌khô a nî̌꤮. 6Htû̌pwǎ̤phû̌ yè̤̌bǎnu a shaǎ pwǎ lû̌û kû̌ ruyî̌ ginǐ̤mǎ pwǎ mè̤̌tô̤̌ ya? Bǎbǎkǎlè Cǒmara shôpe̤nǎ asî tôbǎ꤮ tô̤̌. 7Lǒ̤꤮ bò sî khǔlṳ dǒ sî ikǒlô̤ nutokhlǒ Cǒmara dô̌bǎ nǎ hto lǒ̤bò hǒ. Ǐsha tǎ̤mǎ̤! Sî lě̤dû̌pwî̤htû khlo kû̌ htû̌pwǎ̤phû̌nu tôprṳ̂tôphǎ.

Ta̤olò̤ kû̌ ta̤htè̌bǐgeshǔ Khrǐ

(Matè̌ 10:32-33, 12:32, 10:19-20)

8“He hî̌ sî, mò̌pèpè̌꤮ bǎbǎ a kè̌ olò̤ kû̌ Yeshǔ Khrǐ mî̌ he Běcǎ dǒ kòyò saprû a lô̤mô̤̌ hî̌nu, Kòyòphû̌khû mî̌ he, he gǔ olò̤ a pô̤̌nu dǒ Cǒmara a mǒkhû̌ tanaphû̌ tokhlǒ a lô̤mô̤̌ pě. 9Bǎbǎkǎlè mò̌pèpè꤮ bǎbǎ a kè̌ htè̌shǔbǐkè
tokhlǒkhlǒ nu a hî̌ kû̌ la̤lò̤
he kû̌ a yṳ̌ǎ he dǒ kòyò saprṳ̂ a lô̤mô̤̌ tô̤̌ hî̌nu, kòyòphû̌khû mî̌ he, he gǔ htè̌shǔbǐkè a dǒ Cǒmara a mǒkhû̌ tanaphû̌ tokhlǒ a lô̤mô̤̌ pě.
10Kòyò lǒ̤꤮ bò dǒ a hî̌sǔ Kòyòphû̌khû mî̌ he nu, Cǒmara gǔ plûkè asî ta̤sǔ pwǎ. Bǎbǎkǎlè kòyò dǒ a hî̌bǎsǔ Yôla Plò̌shǐ Běcǎ nu, Cǒmara plûkè jò pe asî ta̤sǔ tô̤̌. d

11“Bǎ꤮ kòyò pṳ̂̌ sûcû̌ sî dǒ ta̤cabahǐkû pě akhanu bǎbǎ, dǒ khwǐdû̌ sî alô̤mô̤ pěnu bǎbǎ, kû̌ dǒ pwa̤pǒshipǒgǎ sî a lô̤mô̤̌ akhapěnu bǎbǎ, natôbǎ hî̌bǎ takabǐ nanǎ̤ hî̌tènu dě na tôbǎ hî̌shěshu hî̌tènu bǎgû̌bǎgè̌ tǎ̤mǎ̤ nî̌. e 12Ma̤titè̌hî̌dě bǎ꤮ na tô hî̌bǎ ashěkhǎ pěnu, Yôla Plò̌shǐ Běcǎ gǔ sû̌lò̤ na kû̌ na tôbǎ hî̌bǎ ma̤hî̌tè pě nu pě.”

Ta̤hî̌bǎkhěkhô̌ kòyò dû̌yò̤̌htò̌sa dǒ phaô̌lǒô̌kè tôpwa̤

13Dǒ kòyò saprṳ̂saphǎ akla tôpwa̤nu a hî̌ Běcǎ Yeshǔ kû̌, “Sara꤮ hî̌ bǎkû̌lǎmò̌ he wè̤̌pwa̤khû kû̌ a gǔ bèpè̤̌ he û̌cata̤bî̌ dǒ papha bè̌kè bǎpa tokhlǒnu.”

14Dě Yeshǔ hî̌shěshu a kû̌, “Mî̌ mò̌pè ǐlò̤ he kû̌ he gǔ htû bǎ sî pwa̤cî̌htò̌ ta̤, mè̤̌tô̌dě pwa̤bèpè̤̌ bǎ sî û̌cata̤bî̌ dǒ sî sò̌ginǐ̤ aplǎkû nu pě.” 15Htodě a hî̌ pô̤̌ asî kû̌, “Ô̌sè̌rè lô̌khô, cû̌we̤khawe̤ lô̌khô pwa̤sǎyṳnǐ̤bǎdû̌ tûû̌ aya
kòyò tokhlǒkhlǒ dě a hî̌ kû̌ “Lò̤̌bǎ” sô̌sô̌kû̌ Palǐyô̤̌ nu. mè̤̌tô̌dě “sǎyṳ kòyòta.”
nutokhlǒ nî̌꤮, ma̤titè̌hî̌dě kòyò tôpwa̤nu, adû̌yò̤̌htò̌sa jòpwî̌tè꤮ bǎbǎ, a ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa nu a ma̤wô̌ jè̌jò lû̌û ta̤ô̌htûpwa̤ tocǒ tô̤̌.”

16Htodě Yeshǔ hî̌ asî kû̌ yô̤̌sǎkhěkhô̌ tômṳ̂, “Bǎtaplǎnu kòyò dû̌yò̤̌htò̌sa ô̌ tôpwa̤, dě a ô̌ kû̌ a hǔkla tôlǎ̤ dě a ta̤mṳ̌ta̤bô tokhlǒnu, a sǎwî̤sǎwô̌ lî. 17Dě a gènè̤ tûû̌ anǎ̤ kû̌, ‘he lǎ̤glǒplǒ he sǒsǎ wṳ̂̌phô nutokhlǒ aya nî̌, a gûlǎ̤gûbò̌ ô̌ pe tô̤̌, dě he bǎ ma̤ hî̌tè?’

18“Hǒtaplǎdě a hî̌ kû̌, ‘he bǎ ma̤pô̤̌o, he bǎ ma̤pò̌kè he phò nutokhlǒ dě he bǎ ma̤dû̌htò̌lè̤̌htò̌ tèplè̌ pô̤̌khlo hǒtokhlǒ, dě he glǒplǒbè̌plǒ bò kû̌ he sǒsǎwṳ̂̌phô, hebǔhehu kû̌ he ta̤phû̌ta̤li̤ tokhlǒ bǎnu pě. 19Htodě he gǔ hî̌lò̤ tûû̌ henǎ̤ kû̌, “Phabwǐwô̌, na bè̌plǒ bò ta̤wô̌pṳ̂̌꤮ tocǒ dǒ na gǔ ǎô ǐyî̤ yǎkû̌ aněněalala pě. Hǎmôô̌ kû̌ ǎmò̌, ǎkǒôbe, ô̌kûjû̌kabǎ mò̌.”’

20“Bǎbǎkǎlè Cǒmara hî̌ yǎ kû̌, ‘phaô̌lǒô̌kè, khò̌tôsa pě he gǔ phî̌htò̌kè na ta̤htûpwa̤ pě. Pô̤̌nudě lǒ̤bò ta̤ dǒ na bè̌plǒ nǎ dǒ naya tokhlǒnu mò̌pè tôpwǎ̤ gǔ nǐ̤bǎ pě ya?’”

21Dě Yeshǔ hî̌ kû̌, “Kòyò tôpwa̤pwa̤ dǒ a bè̌plǒ tûû̌ a ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa dǒ aya, bǎbǎkǎlè dǒ Cǒmara a lô̤mô̤̌ nu, a kè̌ hǎwǐ̤shèwè̤ hî̌nu a gǔ htûhtò̌ ma̤pô̤̌nu pě.”

Ta̤yṳ̌nǐ̤nǎ̤nǐ̤ Cǒmara

(Matè̌ 6:25-34)

22Htodě Yeshu hî̌ akhôphijǎ tokhlǒ kû̌, “Pô̤̌nu akhû̌akhî he hî̌ sî, bǎgû̌bǎgè̌ tǎ̤ dǒ sî ta̤ô̌htûpwa̤ ayanu tǎ̤mǎ̤. Sî lṳ̂ǎlṳ̂ô aya bǎbǎ, sî lǎ̤kûlǎ̤sô̌bǐ kû̌ sî nǎ̤glǒ aya bǎbǎ, bǎgû̌bǎgè̌ tǎ̤ lô̌khô tǎ̤mǎ̤ nî̌. 23Ma̤titè̌hî̌dě sî ta̤ô̌htûpwa̤ nî̌ a lṳ̂dû̌khlo pe kû̌ sî lǎ̤ǎlǎ̤ô pě, dě sî nǎ̤glǒ nî̌ a lṳ̂dû̌khlo pe kû̌ sî lǎ̤kûlǎ̤sô̌ tokhlǒ pě. 24Gènè̤kè̌ lô̌khô cǎwǎ tokhlǒnu, asî shǒǎ gû̌ kòyò ta̤khlita̤lè tô̤̌, a bè̌plǒbè̌cu gû̌kòyò ta̤sǎta̤phô tô̤̌. A lǎ̤bè̌plǒ lǎ̤ǎlǎ̤ô gûlǎ̤ ô̌ gû̌kòyò tô̤̌, a lǎ̤bè̌plǒ phò ô̌ gû̌kòyò tô̤̌ bǎbǎ Cǒmara bǔǎbǔô asî. Pô̤̌nudě, sî nu, sî lě̤dû̌pwî̤htû khlo kû̌ htû̌patǐsî tokhlǒ. 25Dǒ sîbǎgû̌bǎgè̌ akhû̌akhî dě, sî cî̌htûhè jò pô̤̌ tûû̌ sî lṳmṳ̌ni̤ lṳmṳ̌sa tîkî̌phû̌ pwǎnu a ô̌ tôpwa̤꤮ tô̤̌. 26Sî kè̌ cî̌htû pô̤̌ lṳmṳ̌ni̤ tîkî̌phû̌ pwǎnô̤̌ dě, sî ma̤jò tô̤̌ hî̌dě, sî cû̌ bǎgû̌bǎgè̌ tǒ̤ ta̤ dǒ ashǔshawa̤ tokhlǒ ma̤titè?

27“Ta̤phôta̤gî̌ nutokhlǒ a phôhtò̌phǎhtò̌ lô̌khô hî̌tènu, gènè̤ kè̌mò̌ lô̌khô. Asî ma̤gû̌kò ta̤ma̤ tocǒ tô̤̌, a hǐgû̌ kò sèphè̌ taplǎ tô̤̌ bǎbǎ he hî̌ sî, Khwǐshò̌lômû dǒ a ô̌ kû̌ a ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa lǒ̤꤮ bò tôpwa̤nu, a jehǐyò̤̌ dǒ awî̤ sô̌sô̌ kû̌ ta̤phô nutôphô pwǎnu a ô̌ tôpṳ̌ tô̤̌. g 28Ǒ꤮ kòyò ta̤yṳ̌ta̤nǎ̤ pî̌tî̌ sî꤮, mi̤mṳ̌ tokhlǒnu, khò̌tôni̤ a ô̌ lô̌khô dǒ hǎkhû̌, pe̤wô̤pě kòyò shû̌gè̌ nṳ̌kè a kû̌ mî̌ pwǎ bǎbǎkǎlè Cǒmara dǐkûdǐsô̌ a kè̌hî̌dě a gǔ dǐkûdǐsô̌ wô̌ khlo kǎ sî pě lè. 29Pô̤̌nu akhû̌akhî, bǎgû̌bǎgè bǎyô̤bǎsî tǎ̤ lô̌khô tǎ̤mǎ̤, tô ǎkwè̌ titè̌, tô ôkwè̌ titènu, gènè̤ tǎ̤ lô̌khô tǎ̤mǎ̤ nî̌. 30Ma̤titè̌hî̌dě, kòyò dǒ yṳ̌nǐ̤nǎ̤nǐ̤ gû̌kò Cǒmara tô̤̌ tokhlǒnu, agû̌agè̌, a kè̌lǎǎ kè̌lǎô lô̌khô pô̤̌nu. Ta̤ dǒ sî lṳ̂bǎ nutokhlǒ nî̌ sî pha sî̌ganǎ̤ hto hǒ. 31Bǎgû̌bǎgè̌ tǎ̤ lô̌khô pô̤̌nu tǎ̤mǎ̤! kè̌lǎ lô̌khô ta̤ dǒ a lṳ̂dû̌ dǒ Cǒmara ashiagǎkû nutokhlǒ dě lǒ̤꤮ bò ta̤dǒ sî lṳ̂ tokhlǒnu, Cǒmara gǔ ǐ pô̤̌ sî pě.

Ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa dǒ mǒkhû̌

(Matè̌ 6:19-21)

32“Ǒ꤮ sû̌phû̌ mṳ̌ pî̌tî̌phû̌ sî꤮,
Sû̌phû̌ pî̌tî̌phû̌ sî amṳ̂asǎ mî̌ he khôphijǎ pî̌tî̌phû̌ sî pwǎ.
ǐsha tǎ̤mǎ̤ nî̌꤮, ma̤titè̌hî̌dě sîpha sǎphlǒô̌ kû̌ a gǔ ǐ sî kû̌ ashiagǎ hǒ.
33Shaǎlò̤kè sî timî̌titè tokhlǒ dě ǐ kû̌ kòyò hǎwě̤shèwè̤phû̌ nutokhlǒ. Sî kè̌ ma̤pô̤̌nu hî̌dě sî bè̌nṳ̌plǒ lô̌khô sî ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa bǎ ru khûkhi dǒ a hǎyè̌ petô̤̌nu tokhlǒ akû hǒ. Dǒ sî ǐ kòyò hǎwě̤shèwè̤phû̌ tokhlǒ pô̤̌nu akhû̌akhî, a gǔ htûhtò̌ bǎ sî ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa dǒ mǒkhû̌ pě. Sî kè̌ bè̌plǒ dǒ mǒkhû̌ hî̌numî̌, sî ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa nu a yû̌lò̤ jòkè tòkhò̌꤮ tô̤̌, pwa̤ǎhǔ tokhlǒ ǎhǔjòtô̤̌, agwǎakrû̌ ma̤pî̌ jò tô̤̌ akhû̌akhî bè̌plǒ lô̌khô dǒ mǒkhû̌nu. 34Ma̤titèhî̌dě, sî ta̤dû̌yò̤̌htò̌sa ô̌bǎtè tûkûnu, sî sǎphlǒ ô̌ bǎnu pě.

Jû̌ dǒ a ô̌pǒ̤ sòklò tokhlǒ

(Matè̌ 24:45-51)

35“Ô̌wô̌ma̤wô̌ nǎ lô̌khô sînǎ̤ dǒ sî glè̌ ma̤ ta̤ma̤ aya, dě è̌htò̌ nǎ lô̌khô sîsǎto̤, shělî nǎ lô̌khô sîmî̌ tokhlǒ. i 36Ma̤ lô̌khô pô̤̌ hǐběcǎ ô̌ dǒ khòmò̤̌pwè ge dě ajû̌ tokhlǒ ô̌pǒ̤shǔ lû̌ûnu. Bǎ a ge tôglô̌ takha akhanu, jû̌ tokhlǒ bǔmô bǎ lû̌û takha taplǎnô̤̌. j 37Jû̌ dǒ aběcǎ gekè̌shǐ asî kû̌ a ô̌pǒ̤ sòklò, a ô̌wô̌ma̤wô̌ nǎ lô̌khô anǎ̤ tokhlǒnu, anǐ̤bǎ lô̌khô ta̤ǐshowî̤. He hî̌ mè̤̌mî̌ca sî, Běcǎ hǒtôpwa̤nu a gǔ kûhtò̌sô̌htò̌ jû̌ ajehǐyò̤̌ pědě a gǔ no hǎnòò̌ ajû̌ sô̌sô̌kû̌ shǐpwǎ̤shǐmè̤ tokhlǒnu pě, dě a gǔ bǔǎbǔô asî pě. 38A kè̌ ge dǒ lṳmṳ̌klama bǎbǎ, tô̤̌mî̌ dǒ lṳmṳ̌wî̤sò kòyò hǎmôô̌pe akha bǎbǎ, a kè̌ gekè̌shǐ kû̌ asî ô̌wô̌ma̤wô̌ nǎ anǎ̤ numî̌, asî gǔ nǐ̤bǎ mè̤̌mî̌ca ta̤ǐshowî̤ pě. 39Bǎbǎkǎlè sî̌yahtò̌pû lô̌khô he gǔ hî̌ sî nu nî̌. Hǐběca kè̌ sî̌ya kû̌ pwa̤ǎhǔ glè̌ hè ashěakhǎ hî̌dě a gǔ ô̌pǒ̤shěshu pwa̤ǎhǔ pě dě a hènṳ̌bǔ nô̌ tô̤̌. k 40Dě sî hǒtokhlǒnu bǎbǎ, ô̌tîwî̌tòwò nǎ lô̌khô sînǎ̤ nî̌꤮, ma̤titè̌hî̌dě shěkhǎ bǎ sî gènè̤tǒ̤ tô̤̌ nukha pě, kòyòphû̌khû mî̌ he gǔ hè pě.”

Jû̌ dǒ ata̤hî̌bǎ měgle kû̌ jû̌ dǒ ata̤hî̌bǎ měgle tô̤̌

41Khûpetarǔ hî̌ kû̌, “Běcǎ꤮ na hî̌ yô̤̌sǎkhěkhô̌ hǒnumî̌ dǒ paya ya? Mè̤̌tô̤̌mî̌, kòyò pṳ̂̌꤮ tôpwa̤ aya ya?”

42Běcǎ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “Pô̤̌nudě, a htû jû̌ ikǒdû̌ dǒ ata̤hî̌bǎ měgle dě a ô̌ kû̌ ta̤sî̌ta̤jò̌ tôpwa̤mî̌ mò̌pè? Jû̌ ikǒdû̌ dǒ ata̤hî̌bǎ měgle tôpwa̤ numî̌ kòyò tôpwa̤ dǒ aběcǎ gǔ ǐlò̤ bò jû̌ ashǔshawa̤ dǒ a cǔdekû dě a gǔ nokè̌ǐ lû̌û kû̌ asî, dě a gǔ dǐǎtôdǐôbǎ kòyò ashěakhǎ tôplǎ kû̌ tôplǎ nutôpwa̤ mè̤̌tô̤̌ ya? 43Aběcǎ kè̌ gekè̌shǐ kû̌ a jû̌ ikǒdû̌ nutôpwa̤ ma̤ta̤ma̤ kè̌hî̌dě a gǔ ǐ lû̌û ta̤ma̤nǐ̤khû̌kǎ pě. 44He hî̌ mî̌ca꤮ sî, běcǎ hǒtôpwa̤ a ta̤kî̌ta̤krû̌ lǒ̤꤮ bònu a gǔ ǐlò̤bò dǒ a cǔdekû pě dě a gǔ nokè̌ǐ kû̌ a pě. 45Bǎbǎkǎlè jû̌ ikǒdû̌ hǒtôpwa̤ kè̌ hî̌lò̤ tûû̌ anǎ̤ kû̌, ‘bǎ꤮ heběcǎ glè̌ gesô̌ mî̌ ayî̤ pe pwǎkǎ,’ a hî̌ dě apo̤aplè jû̌ pwa̤mǒ̤pwa̤khû tokhlǒ, htodě a ǎmuômu pwǎ. 46Dě shěkhǎ bǎ a gènè̤ tǒ̤tô̤̌ dě a ǎô shôpe̤ tôni̤nu, aběcǎ gǔ getǒ̤ tîkhî bǎnu tôni̤ pě. Aběcǎ gǔ cî̌htò̌ jî̌jû̌ lû̌û pě dě a gǔ bè̌nṳ̌kè lû̌û kû̌ kòyò dǒ a yṳ̌ǎ gû̌kò Cǒmara tô̤̌ nutokhlǒ pě.

47“Jû̌ ikǒdû̌ dǒ a sî̌yahto aběcǎ a ta̤sǎyṳ bǎbǎ a kè̌ ô̌ tîwî̌tòwò nǎ anǎ̤ tô̤̌, htodě a kè̌ ma̤pô̤̌ aběcǎ a ta̤sǎyṳnu tô̤̌ hî̌nu, aběcǎ gǔ cî̌htò̌ plèsha lû̌û pě. 48Bǎbǎkǎlè jû̌ ikǒdû̌ dǒ a sî̌ya aběcǎ a ta̤sǎyṳ tô̤̌ tôpwa̤nu, kè̌ a ma̤sǔ ta̤ tocǒcǒ dǒ a tôkû̌ plè lû̌û hî̌nu, aběcǎ gǔ cî̌htò̌ plèsha yǎkhè̌khlo lû̌û pě. Kòyò dǒ a nǐ̤bǎ dû̌wî̤ a ta̤sî̌ta̤jò̌ tôpwa̤pwa̤nu, Cǒmara kè̌shuǐ yǎ dǒ a gǔ bǎma̤ wô̤̌khlo kû̌ kòyò. Kòyò dǒ Cǒmara yṳ̌ǎnǐ̤ lû̌û dě a ǐ wô̤̌khlo lû̌û tôpwa̤nu, Cǒmara kwi dû̌khlo lû̌û pě.

Yeshǔ dǐô̌ htò̌ ta̤ma̤pò̌ma̤shî

(Matè̌ 10:34-36)

49“He hè wîlò̤ ta̤cî̌htò̌mî̌ dǒ hǎkhû̌nu hǒ. He sǎyṳ no uhtò̌mî̌ hǒ. 50Bǎbǎkǎlè ta̤jushi dǒ he lṳ̂ ju nu a ô̌pe tocǒ. Ta̤ma̤ hǒtocǒ kè̌ htokhôtô̤̌ hî̌dě he sǎphlǒ bǎgû̌bǎgè̌ pě. l 51Mî̌ sî gènè̤ kû̌ he phî̌hè ta̤pè̤̌ta̤dû dǒ hǎkhû̌nu ya? He hî̌ sî꤮, he phî̌hè ta̤pè̤̌ta̤dû mè̤̌tô̤̌. He hèlò̤ ma̤pò̌ma̤shî pwǎ ta̤ pwǎ. 52Sahtò̌ khònò̤̌ tǒ̤hè nu, kòyò tômṳ̌ dě a kè̌ ô̌ sò̌yè̤̌ hî̌nu, tôkhô dě a gǔ ô̌ sò̌su pě, tôkhô dě a gǔ ô̌ sò̌ginǐ̤ pě dě asî tôkhô kû̌ tôkhô gǔ sǎkhěkhû̌khwè kè̌khî lû̌û pě. 53Asî tôkhô kû̌ tôkhô gǔ ma̤pò̌ma̤shî kè̌khîbò lû̌û pě. Pha tokhlǒ gǔ saphlǒdû̌ tûû̌ aphû̌ tokhlǒ pě, dě phû̌pwa̤khû tokhlǒ gǔ sǎphlǒ dû̌ apha tokhlǒ pě, mǒ̤ tokhlǒ gǔ sǎphlǒdû̌ tûû̌ phû̌pwa̤mǒ̤ tokhlǒ pě, dě phû̌pwa̤mǒ̤ tokhlǒ gǔ sǎphlǒdû̌ tûû̌ amǒ̤ pě, mipwǎ̤pwa̤mǒ̤ tokhlǒ sǎphlǒdû̌ tûû̌ adè̌ tokhlǒ pě, dě adè̌ tokhlǒ gǔ sǎphlǒdû̌ tûû̌ ami̤pwǎ̤ pwa̤mǒ̤ tokhlǒ pě.” m

Sî̌ya ta̤shěta̤khǎ

(Matè̌ 16:2-3, 5:25-26)

54Yeshǔ hî̌ kòyò saprṳ̂ tokhlǒ kû̌, “Bǎ sî kè̌shǐ poǒlṳ̌ htò̌ dǒ lṳmṳ̌nṳ̌ tôkhô akhanu, taplǎnô̤̌ sî hî̌ tûû̌ kû̌, ‘gǎ glè̌ ju hǒ,’ dě gǎju mè̤̌mî̌ca. 55Dě bǎ gili̤sǎ hè dǒ gǎcômû akhanu, sî hî̌ kû̌, ‘gǎgû̌ hè pě,’ dě gǎgû̌ mè̤̌mî̌ca. 56Pwa̤ jî̌cǒjî̌tè̤ anǎ̤ sî꤮, sî kè̌ hǎkhû̌ kû̌ mǒlǎ̤ dě ta̤ gǔ htûhtò̌ hî̌tè penu sî kè̌shǐ sî̌yanǎ wǐ, bǎbǎkǎlè Cǒmara ma̤htûhtò̌ ta̤ khònò̤̌ tokhlǒ amṳ̂asǎ nudě, sî kè̌shǐ sî̌yanǎ wǐ jòtô̤̌ ma̤mî̌tè?

Ma̤mô̤ma̤kla nanǎ̤ kû̌ pwa̤ dǒ a sǎphlǒdû̌ na tokhlǒ

57“Ta̤ dǒ a tôma̤ kû̌ a tôma̤tô̤̌ nu, sî bǎ gwè̌lò̤ tûû̌ sî sǎphlǒ. 58Bǎ kòyò dǒ a sǎphlǒdû̌ na tôpwa̤ kaǎhtò̌ na dǒ pûkǎhǐ akhanu, jî̌pwǐ̤ ma̤mô̤ma̤kla phwè a dǒ klè̌lô̤nu nî̌. Hî̌pědě a gǔ kaǎhtò̌ na dǒ pûkǎhǐ dě pwa̤cî̌htò̌ta̤ gǔ ǐlò̤ tṳtṳ̌ na dǒ pwa̤ma̤ta̤phû̌ a cǔdekû pě dě a gǔ dǒnṳ̌kè na dǒ apô̤kû pě. 59He hî̌ sî꤮, na kè̌ plî̌lîbò nashû̌ tô̤̌ numî̌, na hǎhtò̌bò̌ tô̤̌.”
Copyright information for KxfSCKXF